Drahé kovy nemusejí být dobrou investicí

08:21 1 Comments


Pohyby na trzích aktiv jsou běžným jevem. Investoři mají v zásadě na výběr mezi vyššími očekávanými výnosy a nižším rizikem. Preference výnosnosti je spojena s vyšší rizikovostí investičních instrumentů, a naopak, rizikově averzní investoři by měli očekávat nižší výnosnost. Obecně jsou za riziková aktiva považovány především akcie. Oproti tomu, za „bezpečný přístav“ bývají považovány drahé kovy, a to jak z pohledu rizika, tak výnosnosti. Následující analýza prokazuje, že to může být omyl.
Zaměřujeme se na srovnání investic do zlata a stříbra, a cenných papírů v podobě akcií – v tomto případě využijeme jeden z akciových indexů, Dow Jones Industrial Average, DJIA. Údaje z americké ekonomiky lze, vzhledem k vyspělosti akciového trhu, považovat za reprezentativní. Začátek analyzovaného období (4. Q 2005) je spojen s předkrizovým stavem amerických (a dalších) trhů.

Drahé kovy a peníze
Historie peněz je spojována se dvěma drahými kovy, zlatem a stříbrem. Při povrchním popisu se hovoří o zlatém (stříbrném) standardu. Ve skutečnosti měl takový standard řadu forem s jednoznačnou a vskutku velmi dlouhodobou tendencí postupného vytlačování drahých kovů z oběhu a následně i slábnutím jejich postavení jako aktiv limitujících tvorbu, resp. emisi peněz.[1]
Přesto se v teoretické rovině stále objevují myšlenky na obnovení směnitelnosti peněz za zlato (popř. i za stříbro). Přes různé proklamace typu, že poptávka po zlatu by v takovém systému dostala cenu zlata na potřebnou úroveň, jsou čísla jednoznačná. Například koncem roku 2016 činily oficiální zlaté rezervy USA 8133,5 tun, což v tržním ocenění představovalo 320 mld. USD. Součet oběživa a běžných vkladů představoval 3380 mld. USD a potenciální krytí tedy činilo 9,5 %; potřebná tržní cena by musela být 10,5 x vyšší, kolem 12 800 USD za 1 trojskou unci (t. o., 31,1035 gramů). Navíc jde pouze o jednu z mnoha skutečností, které podobné úvahy posunují do oblasti mimo realitu.
Obdobně nereálné úvahy jsou spojeny s vykazováním cen ve hmotnostních jednotkách zlata. Jeden z důvodů je spojen s tím, že na rozdíl od peněz v domácí ekonomice neexistuje jedna cena zlata. Ceny se liší podle podoby, v jaké se zlato nachází. Gram zlata ve šperku se cenově nebude rovnat gramu zlata v minci nebo v nezpracovaném slitku.
Dokonce ani v případě zlata (a stříbra) ve stejné podobě – ve zlatých cihlách či zpracovaných slitcích – neplatí stejná cena. Pokud někdo investuje např. do deseti cihliček o hmotnosti 1 trojské unce, zaplatí vyšší celkovou cenu než při investici do cihličky s hmotností 10 t. o. Při zpětném prodeji by naopak inkasoval více u cihličky 10 t. o.[2] V případě peněz takové rozdíly neexistují a při abstrakci od poplatků a úroků nezáleží na tom, zda se platí bankovkami a mincemi či různými bezhotovostními způsoby.
Vývoj cen drahých kovů a akcií
Následující analýza je spojena se spotovými cenami standardizovaných podob drahých kovů na londýnském trhu. Od šperků či mincí zde samozřejmě abstrahujeme.
Tabulka 1
Zlato, stříbro a Dow Jones Industrial Average

Období
Cena zlata
Změna v %
Cena stříbra
Změna v %
DJIA
Změna v %
2005 4.Q
485
-
8,0
-
10 616
-
2006 2.Q
628
12,2
52,5
11 187
5,4
2006 4.Q
613
-2,4
12,6
3,3
12 169
8,8
2007 2.Q
667
8,8
13,3
5,6
13 225
8,7
2007 4.Q
789
18,3
14,2
6,8
13 517
2,2
2008 2.Q
896
13,6
17,2
21,1
12 511
-7,4
2008 4.Q
795
-11,3
10,2
-40,7
8 810
-29,6
2009 2.Q
923
16,1
13,8
35,3
8 331
-5,4
2009 4.Q
1 099
19,1
17,6
27,5
10 171
22,1
2010 2.Q
1 197
8,9
18,3
4,0
10 565
3,9
2010 4.Q
1 370
14,5
26,4
44,3
11 240
6,4
2011 2.Q
1 508
10,1
38,0
43,9
12 365
10,0
2011 4.Q
1 685
11,7
31,9
-16,1
11 799
-4,6
2012 2.Q
1 612
-4,3
29,4
-7,8
12 761
8,2
2012 4.Q
1 718
6,6
32,7
11,2
13 140
3,0
2013 2.Q
1 416
-17,6
23,1
-29,4
14 959
13,8
2013 4.Q
1 273
-10,1
20,8
-10,0
15 736
5,2
2014 2.Q
1 289
1,3
19,6
-5,8
16 604
5,5
2014 4.Q
1 201
-6,8
16,5
-15,8
17 345
4,5
2015 2.Q
1 193
-0,7
16,4
-0,6
18 004
3,8
2015 4.Q
1 104
-7,5
14,8
-9,8
17 603
-2,2
2016 2.Q
1 259
14,0
16,8
13,5
17 830
1,3
2016 4.Q
1 218
-3,3
17,2
2,4
19 001
6,6
Pozn.: Ceny a hodnota indexu = průměr na čtvrtletní bázi
Pramen: Investing.com (zlato), kitco.com (stříbro), Finance Yahoo (DJIA), vlastní výpočty
Údaje z Tabulky 1 vykazují vysokou volatilitu cen drahých kovů i hodnot DJIA. Pro přehlednost jsou řetězové indexy změn uvedeny v Grafu 1. Na první pohled je zřejmá vysoká volatilita cen stříbra.
Graf 1
Vývojové tendence













Pramen: Údaje z Tabulky 1
Podrobnější údaje jsou zachyceny v Tabulce 2. O volatilitě vypovídá především směrodatná odchylka měřena z řetězových indexů.

Tabulka 2
Vývojové trendy 2005-2016
Ukazatel
Zlato
Stříbro
DJIA
Průměrná změna (%)
4,90
6,15
3,19
Směrodatná odchylka
0,116846
0,233537
0,095291
Maximální cena drahých kovů a hodnota DJIA
1718
38,0
19 001
Minimální cena drahých kovů a hodnota DJIA
485
8,0
8331
Maximální hodnota/Minimální hodnota
3,54
4,75
2,28
Cena drahých kovů a hodnota DJIA na konci r. 2016
1218
17,2
19 001
Cena drahých kovů a hodnota DJIA na konci r. 2005
485
8,0
10 616
Hodnota 2016/2005
2,51
4,75
1,79
Hodnota 2016/Maximální hodnota (%)
70,9
45,3
100
 Pramen: Údaje z Tabulky 1, vlastní výpočty
Průměrné změny a směrodatné odchylky ve sledovaném období potvrzují nejvyšší rizikovost stříbra a také, že investice do zlata byly rizikovější než investice do akcií spojených s DJIA. Stejný závěr platí pro podíly maximálních a minimálních hodnot. Srovnání současnosti s maximem opět nevyznívá pro drahé kovy příznivě. Na konci roku 2016 byly cena zlata na necelých 71 % a cena stříbra na 45 % maximální hodnoty. Index DJIA dosáhl maxima.
Srovnání konce období s počátkem vyznívá příznivěji pro drahé kovy. Lze tady ale namítnout, že šlo o období spojené s finanční a ekonomickou krizí. Subjekty se v tomto smyslu chovaly racionálně, pokud přímo v krizi preferovaly drahé kovy před akciemi. Pokud ovšem drahé kovy nakoupily „příliš pozdě“, jsou nyní ve výrazné ztrátě. Nákup spojený s vývojem DJIA naopak neznamenal žádnou ztrátu, ať již subjekty nakoupily kdykoli.
V této souvislosti je jedním z nejsledovanějších poměr hodnoty DJIA a tržních cen zlata, viz Graf 2. Vývoj poměru lze interpretovat jako projev nálad investorů ve spojitosti s ekonomickým a finančním vývojem, v tomto případě v USA. Údaje potvrzují intuitivní závěr. Při optimistické náladě na akciových trzích investoři preferují akcie před zlatem, pesimistická očekávání vedou k preferencím investic do zlata.
Graf 2
Poměr DJIA a tržní ceny zlata










Pramen: Tabulka 1 a vlastní výpočty

Reálná výnosnost zlata a peněz
Zatím jsme se věnovali nominálním hodnotám drahých kovů. Držba drahých kovů nepřináší úrokové ani dividendové výnosy, je spojena pouze s náklady, např. na pojištění a úschovu. Od nákladů budeme abstrahovat, neboť se liší podle toho, jakou ochranu investor zvolí, a stranou stále ponecháváme šperky a mince. Jediný výnos z drahých kovů je tak spojen s jejich prodejem investorem – a samozřejmě může být záporný.
Výnosnost drahých kovů nelze spojovat s vývojem nominálních tržních cen. Ani násobně vyšší cena nemusí v dlouhém období znamenat kladný reálný výnos. Potenciální výnosnost je u drahých kovů spojena s vývojem tržních cen v reálném vyjádření, tj. očistěných o míru inflace. Takové investice lze pak srovnávat s jinými možnostmi investování peněz, například se vklady v bankách. Námitkou může být vyšší rizikovost vkladů vzhledem k možnostem úpadků bank. Pokud jde o vklady nepřesahující limity spojené s povinným pojištěním depozit, je při plné náhradě riziko blízké nule.[3]
V Tabulce 3 jsou srovnány investice do zlata s běžnými vklady ve dvou obdobích. Zejména druhé období 35 let je dostatečně dlouhé k posouzení kvality zlata jako uchovatele hodnoty. Reálná tržní cena zlata je nominální cenou upravenou o inflaci. U běžných vkladů jde o úpravu nominální hodnoty o reálnou krátkodobou úrokovou míru; od zdanění úroků abstrahujeme.[4] Předpokládáme nákupy zlata, resp. vytvoření vkladů na konci let 2005 a 1980.
Tabulka 3
Výnosnost zlata a běžných vkladů v USA

Ukazatel
2006-2016
1981-2016
Míra inflace ve sledovaném období (CPI)
1,19719
2,65515
Míra inflace ve sledovaném období (%)
19,72
165,52
Nominální cena zlata na začátku období (4. Q 2005 a 1980, USD)
485,44
626,51
Nominální cena zlata na konci období (2016 4. Q, USD)
1217,99
1217,99
Reálná cena zlata na konci období (2016 4. Q, USD)
1017,37
458,73
Reálná výnosnost zlata (%)
109,58
-26,78
Nominální úrokový výnos z běžných vkladů na konci období (index)
1,114823
4,381597
Nominální úrokový výnos z běžných vkladů na konci období (%)
    11,48
338,16
Reálný úrokový výnos z běžných vkladů na konci období (index)
-0,082367
1,726447
Reálný úrokový výnos z běžných vkladů na konci období (%)
-8,24
72,64
https://www.measuringworth.com/datasets/interestrates/result.php, vlastní výpočty
Výsledky jsou v zásadě opačné. V kratším období 2006-2016 se zlato ukázalo vysoce výnosnou investicí s reálným výnosem téměř 110 % (nominální výnos 151 % - viz tabulka 2), zatímco „triviální investice“ do běžných účtů byla spojena s reálnou ztrátou přes 8 %. Ovšem při nákupu zlata za nejvyšší cenu (1685, 4. Q 2011) by v tomto období došlo k nominální ztrátě 29 % (viz tabulka 2) a reálné ztrátě ještě vyšší o inflaci.
Ve druhém, výrazně delším období by investor do zlata utrpěl reálnou ztrátu téměř 27 %, přičemž běžný vklad znamenal reálný zisk blížící se 73 %. Samozřejmě závisí na zvoleném začátku období. To nic nemění na tom, že zlato vůbec nemusí být aktivem udržujícím hodnotu a již vůbec ne přinášejícím kladný reálný výnos.
Pro investici do zlata (a dalších drahých kovů) platí v podstatě to samé, co pro kteroukoli jinou investici. Klíčové je odhadnutí trendu a vhodné načasování. Vzhledem k různým odhadům tržní ceny zlata například v dalších pěti letech, které – snadno jsou dostupné na internetu a ty nejvyšší jsou spojeny s obchodníky se zlatem – se pohybují mezi 700 a 2500 USD za trojskou unci, jde o poněkud obtížný úkol. V neprospěch drahých kovů pak hovoří absence jiných než kapitálových výnosů. Tato nevýhoda se zvyšuje s růstem reálných úrokových sazeb např. z vkladů v bankách.
Investovat do zlata (či stříbra a dalších drahých kovů) lze ještě dvěma nepřímými způsoby, a to nákupem certifikátů na zlato,[5] nebo nákupem akcií firem, které těží zlato nebo s ním obchodují. Takové investice nemají náklady spojené s držbou fyzického zlata. Výnosy certifikátů jsou plně závislé na vývoji tržní ceny zlata. Akcie firem spojených se zlatem mohou mít dividendové výnosy a vývoj tržních cen akcií opět úzce souvisí s vývojem tržní ceny zlata.[6]
Shrnutí
Považovat drahé kovy za aktiva, která dobře udržují hodnotu, či dokonce mají stabilní hodnotu, není správné. Zlato a stříbro nemusejí být ani v dlouhém období výnosnější než například peníze na běžných účtech a jejich reálné výnosy mohou být záporné.
Analýza vycházela z dostupných údajů o tržních cenách investičního zlata a stříbra. Reálnou výnosnost určují také forma drahého kovu a rozdíl cen při nákupu a prodeji klientem. Investiční zlato (a stříbro) v podobě slitků nemá žádné výnosy s výjimkou kapitálového výnosu při prodeji – ten ale může být záporný, a to jak reálně, tak nominálně. U zlatých mincí mohou existovat výnosy spojené se růstem numizmatické hodnoty. Investice do drahých kovů ve fyzické podobě jsou naopak spojeny s náklady typu pojištění a úschovy.
Drahé kovy, v rozporu se zažitými představami, tedy nemusejí dobře uchovávat hodnotu. Vzhledem k vysoké pohyblivosti tržních cen jde naopak o riziková aktiva.

Autor je profesorem na fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze a členem dozorčí rady v AKRO investiční společnosti, a. s.










Prof. Ing. Zbyněk Revenda, CSc.
Photo: VSE



[1] Podrobně viz Revenda, Z.: Peníze a zlato. 2. vydání, Management Press 2013.
[2] Další rozdíl je spojen s cenami u obchodníků.. Např. u slitkového zlata se podíl ceny prodeje obchodníkům pohybuje mezi 50 % a 85 % ceny nákupu.
[3] Limit je v EU 100 000 EUR, v USA 250 000 USD.
[4] V ČR by bylo nutné zvažovat i změny měnového kursu CZK/USD.
[5] Jde o cenné papíry osvědčující vlastnictví zlata bez nutnosti jeho fyzické držby. Vlastník může za stanovených podmínek certifikát směnit do fyzického zlata.
[6] Blíže Revenda, Z.: Investice do drahých kovů a akcií. Acta Oeconomica Pragensia, no. 4, 2016. Obdobné vztahy platí pro těžební společnosti obecně.

1 comment:

  1. COLLINS GUZMAN FUNDING'S

    We offer a variety of Financial packages at a very low interest rate, We stand apart from other lenders because we believe in customer service, We offer the right solution to your financial needs.In general we are FINANCE COMPANY, We offer loan at 2% interest rate, Commercial loans, business loans, home loans, car loans and debt consolidation loan are available for you. Contact us for more information via E-MAIL: collinsguzmanfundings@gmail.com/WhatsApp: +1 (786) 598-8751

    Names:
    Occupation:
    Loan Amount Needed:
    Loan Duration:
    Your Country:
    Mobile NO:
    Purpose Of Loan:
    Email Address:
    monthly income:
    Sex:
    Age:

    Thanks and best regards
    Mr Collins Guzman
    WhatsApp or Text: +1 (786) 598-8751
    Web Site: https://collinsguzmanfundi.wixsite.com/website
    Address: 621 Hunters Drive, Dallas,TX

    ReplyDelete