Drahé kovy nemusejí být dobrou investicí

08:21 9 Comments


Pohyby na trzích aktiv jsou běžným jevem. Investoři mají v zásadě na výběr mezi vyššími očekávanými výnosy a nižším rizikem. Preference výnosnosti je spojena s vyšší rizikovostí investičních instrumentů, a naopak, rizikově averzní investoři by měli očekávat nižší výnosnost. Obecně jsou za riziková aktiva považovány především akcie. Oproti tomu, za „bezpečný přístav“ bývají považovány drahé kovy, a to jak z pohledu rizika, tak výnosnosti. Následující analýza prokazuje, že to může být omyl.
Zaměřujeme se na srovnání investic do zlata a stříbra, a cenných papírů v podobě akcií – v tomto případě využijeme jeden z akciových indexů, Dow Jones Industrial Average, DJIA. Údaje z americké ekonomiky lze, vzhledem k vyspělosti akciového trhu, považovat za reprezentativní. Začátek analyzovaného období (4. Q 2005) je spojen s předkrizovým stavem amerických (a dalších) trhů.

Drahé kovy a peníze
Historie peněz je spojována se dvěma drahými kovy, zlatem a stříbrem. Při povrchním popisu se hovoří o zlatém (stříbrném) standardu. Ve skutečnosti měl takový standard řadu forem s jednoznačnou a vskutku velmi dlouhodobou tendencí postupného vytlačování drahých kovů z oběhu a následně i slábnutím jejich postavení jako aktiv limitujících tvorbu, resp. emisi peněz.[1]
Přesto se v teoretické rovině stále objevují myšlenky na obnovení směnitelnosti peněz za zlato (popř. i za stříbro). Přes různé proklamace typu, že poptávka po zlatu by v takovém systému dostala cenu zlata na potřebnou úroveň, jsou čísla jednoznačná. Například koncem roku 2016 činily oficiální zlaté rezervy USA 8133,5 tun, což v tržním ocenění představovalo 320 mld. USD. Součet oběživa a běžných vkladů představoval 3380 mld. USD a potenciální krytí tedy činilo 9,5 %; potřebná tržní cena by musela být 10,5 x vyšší, kolem 12 800 USD za 1 trojskou unci (t. o., 31,1035 gramů). Navíc jde pouze o jednu z mnoha skutečností, které podobné úvahy posunují do oblasti mimo realitu.
Obdobně nereálné úvahy jsou spojeny s vykazováním cen ve hmotnostních jednotkách zlata. Jeden z důvodů je spojen s tím, že na rozdíl od peněz v domácí ekonomice neexistuje jedna cena zlata. Ceny se liší podle podoby, v jaké se zlato nachází. Gram zlata ve šperku se cenově nebude rovnat gramu zlata v minci nebo v nezpracovaném slitku.
Dokonce ani v případě zlata (a stříbra) ve stejné podobě – ve zlatých cihlách či zpracovaných slitcích – neplatí stejná cena. Pokud někdo investuje např. do deseti cihliček o hmotnosti 1 trojské unce, zaplatí vyšší celkovou cenu než při investici do cihličky s hmotností 10 t. o. Při zpětném prodeji by naopak inkasoval více u cihličky 10 t. o.[2] V případě peněz takové rozdíly neexistují a při abstrakci od poplatků a úroků nezáleží na tom, zda se platí bankovkami a mincemi či různými bezhotovostními způsoby.
Vývoj cen drahých kovů a akcií
Následující analýza je spojena se spotovými cenami standardizovaných podob drahých kovů na londýnském trhu. Od šperků či mincí zde samozřejmě abstrahujeme.
Tabulka 1
Zlato, stříbro a Dow Jones Industrial Average

Období
Cena zlata
Změna v %
Cena stříbra
Změna v %
DJIA
Změna v %
2005 4.Q
485
-
8,0
-
10 616
-
2006 2.Q
628
29,5
12,2
52,5
11 187
5,4
2006 4.Q
613
-2,4
12,6
3,3
12 169
8,8
2007 2.Q
667
8,8
13,3
5,6
13 225
8,7
2007 4.Q
789
18,3
14,2
6,8
13 517
2,2
2008 2.Q
896
13,6
17,2
21,1
12 511
-7,4
2008 4.Q
795
-11,3
10,2
-40,7
8 810
-29,6
2009 2.Q
923
16,1
13,8
35,3
8 331
-5,4
2009 4.Q
1 099
19,1
17,6
27,5
10 171
22,1
2010 2.Q
1 197
8,9
18,3
4,0
10 565
3,9
2010 4.Q
1 370
14,5
26,4
44,3
11 240
6,4
2011 2.Q
1 508
10,1
38,0
43,9
12 365
10,0
2011 4.Q
1 685
11,7
31,9
-16,1
11 799
-4,6
2012 2.Q
1 612
-4,3
29,4
-7,8
12 761
8,2
2012 4.Q
1 718
6,6
32,7
11,2
13 140
3,0
2013 2.Q
1 416
-17,6
23,1
-29,4
14 959
13,8
2013 4.Q
1 273
-10,1
20,8
-10,0
15 736
5,2
2014 2.Q
1 289
1,3
19,6
-5,8
16 604
5,5
2014 4.Q
1 201
-6,8
16,5
-15,8
17 345
4,5
2015 2.Q
1 193
-0,7
16,4
-0,6
18 004
3,8
2015 4.Q
1 104
-7,5
14,8
-9,8
17 603
-2,2
2016 2.Q
1 259
14,0
16,8
13,5
17 830
1,3
2016 4.Q
1 218
-3,3
17,2
2,4
19 001
6,6
Pozn.: Ceny a hodnota indexu = průměr na čtvrtletní bázi
Pramen: Investing.com (zlato), kitco.com (stříbro), Finance Yahoo (DJIA), vlastní výpočty
Údaje z Tabulky 1 vykazují vysokou volatilitu cen drahých kovů i hodnot DJIA. Pro přehlednost jsou řetězové indexy změn uvedeny v Grafu 1. Na první pohled je zřejmá vysoká volatilita cen stříbra.
Graf 1
Vývojové tendence













Pramen: Údaje z Tabulky 1
Podrobnější údaje jsou zachyceny v Tabulce 2. O volatilitě vypovídá především směrodatná odchylka měřena z řetězových indexů.

Tabulka 2
Vývojové trendy 2005-2016
Ukazatel
Zlato
Stříbro
DJIA
Průměrná změna (%)
4,90
6,15
3,19
Směrodatná odchylka
0,116846
0,233537
0,095291
Maximální cena drahých kovů a hodnota DJIA
1718
38,0
19 001
Minimální cena drahých kovů a hodnota DJIA
485
8,0
8331
Maximální hodnota/Minimální hodnota
3,54
4,75
2,28
Cena drahých kovů a hodnota DJIA na konci r. 2016
1218
17,2
19 001
Cena drahých kovů a hodnota DJIA na konci r. 2005
485
8,0
10 616
Hodnota 2016/2005
2,51
4,75
1,79
Hodnota 2016/Maximální hodnota (%)
70,9
45,3
100
 Pramen: Údaje z Tabulky 1, vlastní výpočty
Průměrné změny a směrodatné odchylky ve sledovaném období potvrzují nejvyšší rizikovost stříbra a také, že investice do zlata byly rizikovější než investice do akcií spojených s DJIA. Stejný závěr platí pro podíly maximálních a minimálních hodnot. Srovnání současnosti s maximem opět nevyznívá pro drahé kovy příznivě. Na konci roku 2016 byly cena zlata na necelých 71 % a cena stříbra na 45 % maximální hodnoty. Index DJIA dosáhl maxima.
Srovnání konce období s počátkem vyznívá příznivěji pro drahé kovy. Lze tady ale namítnout, že šlo o období spojené s finanční a ekonomickou krizí. Subjekty se v tomto smyslu chovaly racionálně, pokud přímo v krizi preferovaly drahé kovy před akciemi. Pokud ovšem drahé kovy nakoupily „příliš pozdě“, jsou nyní ve výrazné ztrátě. Nákup spojený s vývojem DJIA naopak neznamenal žádnou ztrátu, ať již subjekty nakoupily kdykoli.
V této souvislosti je jedním z nejsledovanějších poměr hodnoty DJIA a tržních cen zlata, viz Graf 2. Vývoj poměru lze interpretovat jako projev nálad investorů ve spojitosti s ekonomickým a finančním vývojem, v tomto případě v USA. Údaje potvrzují intuitivní závěr. Při optimistické náladě na akciových trzích investoři preferují akcie před zlatem, pesimistická očekávání vedou k preferencím investic do zlata.
Graf 2
Poměr DJIA a tržní ceny zlata










Pramen: Tabulka 1 a vlastní výpočty

Reálná výnosnost zlata a peněz
Zatím jsme se věnovali nominálním hodnotám drahých kovů. Držba drahých kovů nepřináší úrokové ani dividendové výnosy, je spojena pouze s náklady, např. na pojištění a úschovu. Od nákladů budeme abstrahovat, neboť se liší podle toho, jakou ochranu investor zvolí, a stranou stále ponecháváme šperky a mince. Jediný výnos z drahých kovů je tak spojen s jejich prodejem investorem – a samozřejmě může být záporný.
Výnosnost drahých kovů nelze spojovat s vývojem nominálních tržních cen. Ani násobně vyšší cena nemusí v dlouhém období znamenat kladný reálný výnos. Potenciální výnosnost je u drahých kovů spojena s vývojem tržních cen v reálném vyjádření, tj. očistěných o míru inflace. Takové investice lze pak srovnávat s jinými možnostmi investování peněz, například se vklady v bankách. Námitkou může být vyšší rizikovost vkladů vzhledem k možnostem úpadků bank. Pokud jde o vklady nepřesahující limity spojené s povinným pojištěním depozit, je při plné náhradě riziko blízké nule.[3]
V Tabulce 3 jsou srovnány investice do zlata s běžnými vklady ve dvou obdobích. Zejména druhé období 35 let je dostatečně dlouhé k posouzení kvality zlata jako uchovatele hodnoty. Reálná tržní cena zlata je nominální cenou upravenou o inflaci. U běžných vkladů jde o úpravu nominální hodnoty o reálnou krátkodobou úrokovou míru; od zdanění úroků abstrahujeme.[4] Předpokládáme nákupy zlata, resp. vytvoření vkladů na konci let 2005 a 1980.
Tabulka 3
Výnosnost zlata a běžných vkladů v USA

Ukazatel
2006-2016
1981-2016
Míra inflace ve sledovaném období (CPI)
1,19719
2,65515
Míra inflace ve sledovaném období (%)
19,72
165,52
Nominální cena zlata na začátku období (4. Q 2005 a 1980, USD)
485,44
626,51
Nominální cena zlata na konci období (2016 4. Q, USD)
1217,99
1217,99
Reálná cena zlata na konci období (2016 4. Q, USD)
1017,37
458,73
Reálná výnosnost zlata (%)
109,58
-26,78
Nominální úrokový výnos z běžných vkladů na konci období (index)
1,114823
4,381597
Nominální úrokový výnos z běžných vkladů na konci období (%)
    11,48
338,16
Reálný úrokový výnos z běžných vkladů na konci období (index)
-0,082367
1,726447
Reálný úrokový výnos z běžných vkladů na konci období (%)
-8,24
72,64
Pramen: Údaje z Tabulky 1, https://www.bls.gov/data/inflation_calculator.htm,
https://www.measuringworth.com/datasets/interestrates/result.php, vlastní výpočty
Výsledky jsou v zásadě opačné. V kratším období 2006-2016 se zlato ukázalo vysoce výnosnou investicí s reálným výnosem téměř 110 % (nominální výnos 151 % - viz tabulka 2), zatímco „triviální investice“ do běžných účtů byla spojena s reálnou ztrátou přes 8 %. Ovšem při nákupu zlata za nejvyšší cenu (1685, 4. Q 2011) by v tomto období došlo k nominální ztrátě 29 % (viz tabulka 2) a reálné ztrátě ještě vyšší o inflaci.
Ve druhém, výrazně delším období by investor do zlata utrpěl reálnou ztrátu téměř 27 %, přičemž běžný vklad znamenal reálný zisk blížící se 73 %. Samozřejmě závisí na zvoleném začátku období. To nic nemění na tom, že zlato vůbec nemusí být aktivem udržujícím hodnotu a již vůbec ne přinášejícím kladný reálný výnos.
Pro investici do zlata (a dalších drahých kovů) platí v podstatě to samé, co pro kteroukoli jinou investici. Klíčové je odhadnutí trendu a vhodné načasování. Vzhledem k různým odhadům tržní ceny zlata například v dalších pěti letech, které – snadno jsou dostupné na internetu a ty nejvyšší jsou spojeny s obchodníky se zlatem – se pohybují mezi 700 a 2500 USD za trojskou unci, jde o poněkud obtížný úkol. V neprospěch drahých kovů pak hovoří absence jiných než kapitálových výnosů. Tato nevýhoda se zvyšuje s růstem reálných úrokových sazeb např. z vkladů v bankách.
Investovat do zlata (či stříbra a dalších drahých kovů) lze ještě dvěma nepřímými způsoby, a to nákupem certifikátů na zlato,[5] nebo nákupem akcií firem, které těží zlato nebo s ním obchodují. Takové investice nemají náklady spojené s držbou fyzického zlata. Výnosy certifikátů jsou plně závislé na vývoji tržní ceny zlata. Akcie firem spojených se zlatem mohou mít dividendové výnosy a vývoj tržních cen akcií opět úzce souvisí s vývojem tržní ceny zlata.[6]
Shrnutí
Považovat drahé kovy za aktiva, která dobře udržují hodnotu, či dokonce mají stabilní hodnotu, není správné. Zlato a stříbro nemusejí být ani v dlouhém období výnosnější než například peníze na běžných účtech a jejich reálné výnosy mohou být záporné.
Analýza vycházela z dostupných údajů o tržních cenách investičního zlata a stříbra. Reálnou výnosnost určují také forma drahého kovu a rozdíl cen při nákupu a prodeji klientem. Investiční zlato (a stříbro) v podobě slitků nemá žádné výnosy s výjimkou kapitálového výnosu při prodeji – ten ale může být záporný, a to jak reálně, tak nominálně. U zlatých mincí mohou existovat výnosy spojené se růstem numizmatické hodnoty. Investice do drahých kovů ve fyzické podobě jsou naopak spojeny s náklady typu pojištění a úschovy.
Drahé kovy, v rozporu se zažitými představami, tedy nemusejí dobře uchovávat hodnotu. Vzhledem k vysoké pohyblivosti tržních cen jde naopak o riziková aktiva.

Autor je profesorem na fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze a členem dozorčí rady v AKRO investiční společnosti, a. s.










Prof. Ing. Zbyněk Revenda, CSc.
Photo: VSE


[1] Podrobně viz Revenda, Z.: Peníze a zlato. 2. vydání, Management Press 2013.
[2] Další rozdíl je spojen s cenami u obchodníků.. Např. u slitkového zlata se podíl ceny prodeje obchodníkům pohybuje mezi 50 % a 85 % ceny nákupu.
[3] Limit je v EU 100 000 EUR, v USA 250 000 USD.
[4] V ČR by bylo nutné zvažovat i změny měnového kursu CZK/USD.
[5] Jde o cenné papíry osvědčující vlastnictví zlata bez nutnosti jeho fyzické držby. Vlastník může za stanovených podmínek certifikát směnit do fyzického zlata.
[6] Blíže Revenda, Z.: Investice do drahých kovů a akcií. Acta Oeconomica Pragensia, no. 4, 2016. Obdobné vztahy platí pro těžební společnosti obecně.

Unknown

9 comments:

  1. linda10 June 2020 at 07:09

    HOW I GOT MY LOAN FROM THIS GREAT COMPANY

    Hello my dear people, I am Linda McDonald, currently living in Austin Texas, USA. I am a widow at the moment with three kids and i was stuck in a financial situation in April 2020 and i needed to refinance and pay my bills. I tried seeking loans from various loan firms both private and corporate but never with success, and most banks declined my credit ,do not full prey to those hoodlums at there that call them self-money lender they are all scam , all they want is your money and you will not hear from them again they have done it to me twice before I met Mr. David Wilson the most interesting part of it is that my loan was transfer to me within 74hours so I will advise you to contact Mr. David if you are interested in getting loan and you are sure you can pay him back on time you can contact him via email……… (davidwilsonloancompany4@gmail.com) No credit check, no cosigner with just 2% interest rate and better repayment plans and schedule if you must contact any firm with reference to securing a loan without collateral then contact Mr. David Wilson today for your loan.

    They offer all kind of categories of loan .
    Short term loan (5_10years)
    Long term loan (20_40)
    Media term loan (10_20)
    They offer loan like
    Home loan............., Business loan........ Debt loan.......
    Student loan.........., Business startup loan
    Business loan......., Company loan.............. etc
    Email..........( davidwilsonloancompany4@gmail.com)
    When it comes to financial crisis and loan then David Wilson loan financial is the place to go please just tell him I Mrs. Linda McDonald direct you Good Luck.......................

    ReplyDelete
  2. muscolino giovanni5 December 2020 at 00:25

    My name is Silvia Scali, and I am a caregiver. I note that at the moment I am like the happiest. I come in testimony of a loan between individuals that I have just received. I received my loan thanks to the service of Mr. Pierre Michel. I started the procedures with her on last Friday and on Tuesday 10:45 am since the banks do not work on Saturdays, then I received confirmation that the transfer of the amount of my request of 70.000€ was sent to me on my account and having consulted my bank account very early, to my great surprise the transfer was successful. Here is his email: combaluzierp443@gmail.com

    E-mail: combaluzierp443@gmail.com

    ReplyDelete
  3. michal6 December 2021 at 02:56

    Na jednu stranu ano, ale na druhou stranu jsem já v tomhle o hodně konzervativnější. Jakékoliv investice mě lákají, pokud jsou dostatečně výnosné a stojí mi za ten risk. Bohužel se tam dneska objevuje už spousta scamu. Kromě toho si myslím, že nejlépe se investují peníze tak, že si děláte radost. Takže já jsem třeba rodině pořídil krbová kamna, které jsme si s manželkou přáli. :) Nejlepší investice. .)

    ReplyDelete
  4. milda8129 December 2021 at 14:40

    Mockrát díky za článek. To se hodí, protože právě nad investicí do drahých kovů v poslední době hodně přemýšlím. Původně jsem chtěl investovat do zlata, nicméně říkám si jestli by nebyly lepší spíš třeba investiční stříbrné mince. Díval jsem se na pohyb cen stříbra v poslední době a vypadá to docela zajímavě.

    ReplyDelete
  5. michal4 January 2022 at 23:28

    Pravda, to nemusí. Ale třeba u takového zlata a investic do něj se jen těžko spálíte. Za mě jsou investice do zlata fajn způsob, jak nějakým způsobem zakonzervovat rodinné jmění. Prostě když se vám sejdou peníze jako dárek ke kulatinám (nebo ke svatbě, nebo k jiné příležitosti), tak je nenechávejte doma a pořiďte si investiční zlato. Ta cena tam průběžně roste a i když jsou tam občasné propady, nevyplatí se to prodávat. Já bych do toho rozhodně šel a neměl z toho velký strach.

    ReplyDelete
  6. hankavranova30 March 2022 at 02:58

    No, taky teď s manželem uvažujeme nad tím, že bychom naše naspořené peníze zkusili zhodnotit nějakou investicí. Takovou investici je ale určitě prvně potřeba dobře promyslet a hlavně o tom mít i něco nastudováno. Toho se teď zhostil manžel, ten si na internetu našel online kurz investování a po večerech se vzdělává. :)

    ReplyDelete
  7. Tynka_12523 May 2022 at 22:28

    Nejlepší je koupit investiční zlato . To mi nikdo nevymluví. Zlato neztrácí hodnotu, takže jsme si nějaké nakoupili a máme ho "doma v šuplíku". Koupit dluhopisy, akcie a podobné "nesmysly" nemá význam. Tam o peníze přijdete raz dva. A nechat je ležet jen tak na bankovním účtu, je také pěkný nesmysl.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Roman Brázda27 November 2022 at 03:58

      Určitě s vámi musím souhlasit. Zlato je v současné době asi nejlepší způsob uložení peněz. Kdyby mě teď nečekalo založení s.r.o. a nepotřeboval bych peníze investovat do své firmy, tak bych své úspory s největší pravděpodobností také uložil do zlata. Pokud tedy máte nějaké peníze navíc, určitě bych do toho šel.

      Delete
  8. Jakub10 November 2023 at 21:27

    Já jsem bral drahé kovy jako dobrou a hlavně jistou investici. Co může být jistějšího než cena zlata? Tam podle mě nehrozí, že se cena najednou dramaticky propadla. Ale tak já svoje investice ještě radši promyslím. Chystám se investovat hodně peněz, tak bych o ně nerad přišel. Chci vydělat, ne prodělat.

    ReplyDelete

Subscribe to: Post Comments (Atom)